Koupě ojetiny je vždycky tak trochu sázka do loterie. Nikdy nevíte, jak se předchozí majitel k autu choval a jestli na vás po koupi nečeká nějaké skryté překvapení. I proto si spousta lidí bere k výběru na radu mechanika. Spoustu věcí ale odhalí i laik, jen musí vědět, co má hledat.
Historie vozu online
To první, co můžete udělat ještě před příjezdem do bazaru, je prověřit historii vozu. Pokud si vyžádáte VIN kód, budou se dít zázraky. Tak třeba podle něj dokážete zjistit stav tachometru při pravidelných kontrolách na STK, a to zdarma. Snadno tak můžete odhalit, jestli se náhodou nečarovalo s kilometrovým proběhem.
Řada automobilek navíc zavedla elektronickou servisní knížku. Nemusíte tak studovat hromady papírů k vozu na prodejní ploše. Autorizovaný servis vám totiž může spoustu informací o voze s konkrétním VIN kódem dodat. Opět jde zejména o stav tachometru, ale třeba i to, zda na voze běží záruka, nebo jestli si neprošel nějakou významnou opravou.
Co prozradí pohled zvenku
Pokud vás kontrola historie vozu neodradila, můžete vyrazit přímo do autobazaru vaše vyhlídnuté auto obhlédnout. A slovo obhlédnout je skutečně na místě. Buďte důkladní a všímejte si detailů. Špatně slícované díly karoserie mohou svědčit o prodělané nehodě, podobně jako nestejný odstín laku na různých místech. Samozřejmě pátrejte i po případné korozi, která v začátcích může být hodně nenápadná.
Trochu se namáhejte a ohněte se ke kolům. Podle DOT na pneumatikách můžete zjistit, o jak staré obutí se jedná. To spolu se stavem dezénu může symbolizovat brzkou nutnost výměny, a tedy další investice, nebo naopak ukazovat na fakt, že se majitel o své auto staral.
A pokud je vůz osazen hliníkovými ráfky, můžeme jít ještě dál. Přes jejich otvory totiž můžete dohlédnout až k brzdám. Jak silné je brzdové obložení na destičkách? V jakém stavu jsou kotouče? Opět vás tu může čekat milé i nemilé překvapení. Obě jsou dobrou nápovědou k tomu, jak dobré nebo naopak špatné auto před vámi stojí. Úplně nejlépe samozřejmě uděláte, když se podíváte na celý podvozek na zvedáku, ale to už je třeba vědět, co máte hledat a jak to vypadá.
Nápověda od interiéru
Pokud jste dosud nevzali nohy na ramena, je čas přivolat prodejce a požádat ho o otevření vozu. Pořádně nasajte vzduch do nosu a pátrejte po stopách cigaretového kouře. Nenechte se oklamat. Prodejci jej umí dobře maskovat.
Omrkněte také stav povrchů, kterých se řidič často dotýká. Volant, pedály… Pokud jsou hodně ošoupané a na tachometru svítí, že auto najelo jen pár desítek tisíc kilometrů, měli byste zvednout obočí a být ještě důkladnější.
Naopak škrábance na klavírovém laku na plastových částech by vás měly nechat klidnými. Ty se vytvoří takřka hned po vyjetí ze showroomu, obzvlášť, pokud řídí osoba s prstenem nebo s delšími nehty.
Našli jste v interiéru dodatečné látkové potahy? Pak rozhodně není na místě vysmívat se bývalému majiteli, že zamrzl v 80. letech. Měli byste si naopak mnout ruce. Svědčí totiž o tom, že ten, kdo je kupoval a do vozu dával, se o auto chtěl dobře postarat, aby mu dlouho sloužilo.
Stačí nastartovat
A teď hurá klíček do zapalování a nastartovat. Ještě ale nezavírejte dveře, ale hezky poslouchejte, co je slyšet venku. Pokud motor vydává nějaké pazvuky nebo má nepravidelný chod, dejte od auta ruce pryč. To samé v případě, že nezhasnou všechny kontrolky na palubní desce s výjimkou těch, které informují o zapnutých světlech apod.
A pokud všechno zhaslo, je čas na krátkou projížďku. Projeďte pár výmolů, zkuste i rovnou silnici, zjistěte, jak vysoko zabírá spojka, a nezapomeňte vyzkoušet brzdy. Auto by nemělo táhnout ke straně, za plynem by mělo jít lineárně a od podvozku byste neměli slyšet pazvuky.
A pokud touto kontrolou vaše vysněné auto projde, pak si můžete být jistí, že jste jako laik pro odhalení skrytých vad udělali maximum.
